Klasifikační řád – příloha ke školnímu řádu

Klasifikační řád je základem pro hodnocení žáků.

1.  Prospěch žáka v jednotlivých předmětech je klasifikován těmito stupni:

1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný

Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

2.  Obecné zásady

a)  Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

b)  Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin  – předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

c)  Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

d) Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci:

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

• soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
• soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
• různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,
• kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,
• analýzou výsledků činnosti žáka,
• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-
  psychologických poraden,
•  rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
• učitel vede žáky k sebehodnocení a vzájemnému hodnocení

e)  Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň třikrát za každé
pololetí. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel umožní žákům do opravených prací nahlédnout.

f)  Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

g)  V jednom dni mohou žáci konat jen jednu celohodinovou kontrolní písemnou zkoušku.

h) Učitel pravidelně ukládá známky do informačního systému. Prostřednictvím tohoto systému jsou rodiče průběžně informováni o prospěchu. Na nižším gymnáziu zapisuje známky do studijního průkazu.

i) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

j) Učitel oznámí na začátku klasifikačního období kritéria pro hodnocení (např. minimální počet známek za pololetí) podle toho, jak to bylo projednáno v předmětové komisi.

k) Oznámí na začátku každého klasifikačního období bodové rozmezí pro jednotlivé klasifikační stupně, pokud se rozhodl pro bodový systém schválený projednáním v předmětové komisi.

l) Archivuje předepsané písemné práce po dobu školního roku.

m) Učitel dodržuje zásady pedagogického taktu, zejména:

• nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden;
• uvědomuje si, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech, ale hodnotit
  to, co žák umí.

n) Na konci každého klasifikačního období oznámí žákovi výslednou známku a řádně ji odůvodní.

o) U žáků se specifickými vzdělávacími potřebami při výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Vyžaduje-li to charakter poruchy, zpracuje školní psycholog individuální zásady pro hodnocení žáka a seznámí s nimi pedagogické pracovníky. Učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší 
výkony.

p) Při klasifikaci není učitel ovlivněn chováním žáka.

q) Hodnocení žáků, kteří se vzdělávají podle individuálního vzdělávacího plánu, se řídí uvedenými zásadami, pokud to není v IVP stanoveno jinak.

3.  Klasifikace žáka

a)  Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu
příslušného ročníku.

b) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

c)  V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

d)  Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období je hodnocena kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

e)  Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně.

f)  Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě.

g)  Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.

h)  Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a do informačního systému a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

i)  Zákonné zástupce žáka informují o prospěchu a chování učitelé jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační hodiny, informační systém), dále pak

• třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají,
• třídní učitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.

j)  Přechází -li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.

k) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, stanoví ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín (zpravidla do konce března, nejpozději do konce června).

l) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, stanoví ředitel školy pro hodnocení náhradní termín, a to nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto 
termínu, neprospěl.

m) Na konci 1. pololetí je žákovi vydán výpis z vysvědčení, na konci 2. pololetí vysvědčení.

4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.  Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:

a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, 

b)  kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

c) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

d) kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost,

e) aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

f) přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu,

g) kvalitu výsledků činností,

h) osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně.  Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti 
a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a umělecko-odborného zaměření

Převahu výchovného a umělecko-odborného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova.  V souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

a)  stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

b)  osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

c)  poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti

d)  vztah žáka k činnostem a zájem o ně

e)  kvalita projevu

f)  estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní skutečnosti

g)  v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků osnov rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má výrazný zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje aktivní vztah k nim. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má menší nedostatky z hlediska osnov. Osvojené vědomosti dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu. Rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý samostatný a pohotový. Nevyužívá svých osobních předpokladů v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý a dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí důsledněji svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou neuspokojivé. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojení vědomostí a dovedností nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o činnosti a nevyvíjí potřebné úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

6. Opravné zkoušky 

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.

7. Hodnocení žáka střední školy – pochybnosti o správnosti

Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne , kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení ne jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

8. Komisionální zkouška ve střední škole

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a) koná-li rozdílovou zkoušku,

b) požádá-li žák nebo zástupce žáka o jeho přezkoušení, nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele střední  školy,

c) koná-li opravné zkoušky,

d) koná-li doplňovací zkoušky

e) při studiu jednotlivých vyučovacích předmětů,

f) je-li žák osvobozen od povinnosti docházet do školy

Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná.  Jejím předsedou je ředitel střední školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitel střední školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise školský úřad. Členy komise jmenuje ředitel střední školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné v případech, požádá-li žák nebo zástupce žáka o jeho přezkoušení, koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele střední školy nebo koná-li se opravná zkouška.

 
9. Hodnocení a klasifikace chování 

Hlavním kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel, která jsou uvedena ve školním řádu. Pro dosažení žádoucího chování žáka mohou být využívána výchovná opatření (pochvaly, kázeňská opatření). Tato opatření jsou dána § 31 školského zákona a jsou v kompetenci třídních učitelů a ředitele školy.

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.

Výchovná opatření

a) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

b) Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

c) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

1. napomenutí třídního učitele,
2. důtku třídního učitele,
3. důtku ředitele školy.

d) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.

e) Třídní učitel neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy.

f) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

g) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy.

h) Oceňují se zejména vynikající studijní výsledky, účast a umístění v soutěžích, reprezentace školy, bezchybné plnění povinností, práce pro třídní samosprávu atd. Pochvalu lze udělit také na návrh za aktivitu mimo školu. Lze též ocenit čin, kterým bylo zabráněno neštěstí nebo vzniku škody atd.

i) Třídní učitel navrhuje kázeňské opatření (které je v jeho pravomoci) na základě hodnocení události, která je důvodem k udělení opatření. Při tom přihlíží k názoru učitelů (případně dalších osob), kteří byli svědky nebo účastníky zmíněné události.

j) Udělování kázeňských opatření v pravomoci ředitele školy se řídí obdobnými principy jako udělování kázeňských opatření třídním učitelem. Ředitel školy je uděluje zpravidla na návrh učitelů, výjimečně dalších osob, nebo z vlastního rozhodnutí.

k) Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka  ze školy nebo školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák t v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

l) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

m) O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy nebo školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.

o) Všechna výchovná opatření jsou prokazatelným způsobem oznámena zákonným zástupcům nezletilého žáka nebo zletilému žákovi a jsou zaznamenána do třídního výkazu. Na informace o výchovných opatřeních mají v souladu se školským zákonem právo též rodiče zletilých žáků.

p) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků,  narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků  v mravném chování.

 10. Hodnocení žáka střední školy – celkové 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování, nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.
Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:

a) prospěl s vyznamenáním,

b) prospěl,

c) neprospěl,

d) nehodnocen.

Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.

Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.

Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, stanoví ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín (zpravidla do konce března, nejpozději do konce  června).

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, stanoví ředitel školy pro hodnocení náhradní termín, a to nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

11. Alternativní způsob hodnocení – bodový systém

Lze použít v  předmětech, kde předmětová komise schválí bodový systém hodnocení. Každé aktivitě (písemná práce, ústní zkoušení, aktivita v hodině, referáty, prezentace, laboratorní práce atd.) je přiřazena určitá bodová hodnota. Na začátku klasifikačního období sdělí učitel žákům, kolik bodů (případně kolik % z maxima) odpovídá výsledné známce podle klasifikační stupnice 1-5. Učitel musí mít průběžně přehled o dílčích výsledcích žáků a v hovorových hodinách informuje rodiče. Jednoznačnou předností tohoto systému je, že vede žáky k aktivní práci po celé klasifikační období. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka ve výuce řeší učitel situaci individuálně.