Ve dnech 14.–21. června 2026 se uskutečnila letošní BIGY expedice do rumunského Banátu. Během osmi dnů jsme poznali jedinečný kraj českých vesnic rozesetých v horách, prošli desítky kilometrů pěšky, několik nocí strávili ve stanech a na vlastní oči viděli, jak dodnes žijí naši krajané, kteří si zde už téměř dvě století uchovávají český jazyk i tradice.

Expedice nebyla jen turistickým výletem, ale především společným dobrodružstvím, které prověřilo naši vytrvalost, schopnost spolupracovat i fungovat mimo běžný komfort.

Po nedělním večerním odjezdu z České republiky jsme v pondělí dorazili do Banátu. Naším prvním cílem byla česká vesnice Gernik, odkud jsme pokračovali pěšky do Rovenska. Cesta vedla krajinou otevřených luk, lesů a výhledů do kopcovitého okolí. Už během prvních kilometrů jsme si mohli uvědomit, jak odlišné tempo života v Banátu panuje. Večer nás čekalo přivítání u krajanů, společná večeře a první noc ve stanech.

Další den jsme sestoupili do rumunské vesnice Sichevița a autobusem se přesunuli do české vesnice Eibenthal, která se na několik dní stala naší základnou. Kromě odpočinku jsme měli možnost projít si vesnici, poznat místní prostředí a setkat se s lidmi, kteří zde dodnes běžně mluví česky.

Středa patřila objevování okolí Eibenthalu. Dopoledne jsme věnovali prohlídce vesnice a odpoledne vystoupali na vyhlídku Znamana. Odměnou za cestu byly výhledy do širokého okolí Banátu a večer strávený společně u grilování a táboráku. Noc pod širým nebem na vyhlídce patřila k nejsilnějším zážitkům celé expedice.

Ve čtvrtek jsme pokračovali dál do hor a cestou navštívili dunajskou soutěsku, kde jsme se projeli na lodích a obdivovali strmé skalní stěny vystupující přímo nad hladinu Dunaje.

Páteční přechod přes horu Oslea patřil k nejnáročnějším dnům celé výpravy. Kromě horských výhledů a dlouhého stoupání nám ale přinesl i nečekaný zážitek. Už během putování se k naší skupině přidala ztracená fenka, která nás vytrvale doprovázela po horských cestách. Stala se na čas součástí expedice – šla s námi, odpočívala u stanů a získala si sympatie celé skupiny. Když jsme dorazili do kempu, čekalo nás nakonec dojemné rozuzlení – pro fenku si přišel její bača, který ji hledal. 

Poslední den v horách jsme podnikli výlet do oblasti Piatra Iorgovanului, kde jsme procházeli soutěskou a poznávali další tvář banátské krajiny – divokou, skalnatou a překvapivě tichou.

V neděli jsme se vydali na cestu zpět do České republiky. Vraceli jsme se unavení, ale plní zážitků – s batohy lehčími o zásoby a hlavami plnými společných vzpomínek.

Děkujeme všem účastníkům za dobrou náladu, vzájemnou pomoc a ochotu zvládat i náročnější podmínky. A také našim krajanům v Banátu za pohostinnost a možnost nahlédnout do života českých komunit daleko od domova.